David Košťák: Poslední mohykán
Zpověď posledního žijícího bílého heterosexuálního muže — moderního outsidera, který se v rychle měnícím světě cítí vytlačen, nepochopen a k smíchu. Text, vystavěný jako proud vědomí, osciluje mezi černým humorem, hořkou ironií a poetickou absurditou. Diagnóza krize maskulinity, nostalgie po starých pořádcích a mužského strachu z vlastního zániku.